Jak přežít - kategorie První pomoc

Kousnutí
Kousnutí zvířetem může způsobit smrtelně nebezpečnou infekci (vzteklina, tetanus atd.), ale ani kousnutí člověkem není bez rizika. I nezanícená a neinfikovaná rána zanechává výrazné zjizvení. Každé pokousání by proto měl vyšetřit lékař. Ránu opláchněte pod vodou a přiložte čistý obvaz. Je-li to možné, zabezpečte laboratorní kontrolu kousajícího zvířete. Je to důležité pro odhalení případné vztekliny. Jestli zvíře uteče, kontaktujte policii.

Cizím tělesem v praxi rozumíme jakékoli těleso (předmět), které vnikne do těla a způsobuje obtíže. Mohou to být např. střep, který poraní kůži a zabodne se do tkáně, nůž, ale i kost postiženého při otevřené zlomenině nebo předmět přirozených tělních otvorech (korálek v uchu, vdechnuté sousto apod.). Všechna tato tělesa mohou způsobit povrchová (poranění kůže), hluboká (zraňují svaly a kosti) i pronikající poranění (zasahují do tělních dutin a do vnitřních orgánů). Mohou způsobit zranění různých orgánů, zanést do těla infekci apod. Pokud jen leží na povrchu, je jejich odstranění velmi jednoduché. Pokud ale vězí v těle, jsou zabodnuté nebo hluboko v tělním otvoru, potřebujete s jejich vytažením pomoc od lékaře a každá laická snaha o vytažení způsobuje jen zhoršení situace.

Epilepsie = skupina poruch mozku, která se projevuje opakovanými záchvaty různého charakteru.
Záchvaty jsou způsobeny činností určité části nervových buněk a mohou se projevovat poruchami vědomí, vnímání, křečemi a psychickými příznaky. Záchvaty se vyskytují od malých (výpadky pozornosti) až po velké (celkové, generalizované křeče i s následným bezvědomím).

Poškození chladem vzniká v důsledku snížení teploty organismu, při kterém& dochází buď k místnímu poškození (omrzliny) nebo k celkovému prochladnutí (podchlazení). Podchlazení (hypotermie) zvyšuje toleranci organismu k zástavě krevního oběhu a snižuje spotřebu kyslíku ve tkáních. Při podchlazení dochází ke zpomalení tepu a dechu až k úplné zástavě.

Úrazy elektrickým proudem patří mezi časná zranění a jsou považovány vždy za urgentní. Nejohroženějšími skupinami jsou malé děti, staří lidé, nemocní a zejména lidé s onemocněním srdce a dýchacího ústrojí a lidé s voperovaným kardiostimulátorem. Za vysoce rizikové považujeme každou kombinaci mokrého nebo vlhkého povrchu těla, vodivého prostředí a elektrického proudu.

Jsou porušením celistvosti kůže (nebo podkoží), sliznice nebo některého orgánu.

Rozdělujeme je dle hloubky na:
a) povrchní – zasahují jen kůži a sliznice
b) hluboké – jsou poškozeny svaly, šlachy, cévy, nervy
c) pronikající – zasahují do dutin (lebeční, hrudní, břišní) a mohou poškodit orgány

Podvrtnutí kloubu (distorze)
- dojde k oddálení hlavice a jamky od sebe s následným návratem do původní správné polohy, kloub se dostane za přirozenou mez pohyblivosti. Přitom se natáhne nebo i natrhne kloubní pouzdro a kloubní vazy, nedojde ale k funkčnímu poškození kloubu s trvalými následky. Pronikavá bolest při úrazu rychle odezní, pohybem se opět obnovuje. Bolest a otok omezí pohyblivost zraněného kloubu.

Mezi tyto stavy řadíme poranění kostí, kloubů, šlach a svalů. Naprostá většina takových zranění je doprovázena značnou bolestí, omezením nebo ztrátou pohyblivosti postižené části těla, otoky, podlitinami a krvácením. Některé stavy mohou být doprovázeny až život ohrožujícími komplikacemi. U otevřených zlomenin navíc hrozí vysoké riziko infekcí. Obecně platí, že každé poranění pohybového aparátu nebo i podezření na něj se snažíme šetrně znehybnit a případně chladit. Se zraněným místem zbytečně nehýbeme.

Poranění hrudníku může být otevřené (pronikající do pohrudniční dutiny nebo zasahující i důležité vnitřní orgány jako srdce a plíce) nebo uzavřené (kryté). Vniká-li vzduch z okolí do pohrudniční dutiny (mezi vnitřní stěnu hrudníku a vnější obal plíce), dochází k tzv. pneumotoraxu (PNO). Všechny druhy poranění hrudníku mohou postiženého ohrozit na životě.

Jsou jedním z nejzávažnějších poranění. Vznikají účinkem tepla na organizmus a vedle změn na kůži působí při větším rozsahu celkové poškození, nezřídka smrtelné. Závažnost popálenin je dána rozsahem, hloubkou, lokalizací a celkovým stavem postiženého.

Rozsah popálené plochy lze odhadnout tzv. devítkovou metodou, (viz. obr.1).

Symptomem náhlé bolesti hrudní oblasti se projevují dvě nejčastější srdečně-cévní onemocnění – angina pectoris a infarkt myokardu.

Může být způsobena postižením srdce nebo zástavou dýchání. Některé mozkové buňky bez přívodu kyslíku přežívají bez následků 3-5 minut, ale už po minutě může docházet k jejich poškození. Proto je potřeba co nejrychleji volat odbornou pomoc a do příjezdu záchranné služby provádět oživování. Větší naději na úspěšné a plné zotavení mívají děti a zdraví mladí lidé, podchlazení a stavy po otravách některými léky.
 

Nejčastější příčinnou zástavy dýchání je neprůchodnost dýchacích cest způsobená zapadnutím kořene jazyka nebo cizím předmětem. Zánětlivé či alergické stavy mohou taktéž vést k uzávěru dýchacích cest zduřením sliznic, při astmatu dochází ke křeči svalstva průdušek a průdušinek. Při neúplném ucpání dýchacích cest je dýchání postiženého doprovázeno výraznými zvukovými projevy – chroptěním, sípáním, pískotem. Základním způsobem zprůchodnění dýchacích cest je rychlé vyčištění ústní dutiny a šetrný záklon hlavy, který odsune kořen jazyka (jazyk nevytahujeme prsty a v žádném případě se ho nesnažíme přišpendlit k oděvu nebo tváři, jak se kdysi doporučovalo!).

Bezvědomí (koma), je projevem poruchy činnosti centrálního nervového systému a je při něm ohrožen život postiženého. Mezi nejčastější příčiny patří úrazy hlavy a mozku, otravy a akutní cévní mozkové příhody. Závažnost situace je dána hloubkou bezvědomí. Postižený není žádným způsobem schopen reagovat na nic, co se děje s ním, v něm nebo kolem něj. Nereaguje na oslovení a svaly jsou zcela uvolněné (tzv. hadrová panenka).  Nebezpečí hrozí z poruchy, až zástavy dýchání ucpáním horních cest dýchacích – cizím předmětem, krví, zvratky, kořenem jazyka, apod.
Přednostně musíte ošetřit možné smrtelné komplikace (velká krvácení, otevřená poranění hrudníku). Poté zkontrolujte a případně pečlivě vyčistěte dutinu ústní a poslechem u úst a současným sledováním hrudníku zjistěte přítomnost dechu.

Je potřeba na něj myslet vždy u úrazů při zhoršování zdravotního stavu.

Nejčastější situace, se kterými se u nehody setkáte, jsou krvácení a šok. Nebezpečné je masivní krvácení, kdy postižený rychle ztrácí větší množství krve. Šok nastává velkou ztrátou krve, vzniklou porušením cévní stěny, kterou nemůže organizmus vyrovnat.

Jakmile zraněného vyprostíme a přeneseme do bezpečí, začneme s kontrolou životních funkcí. První, co proveďte, je slovní kontakt. Postiženého se zeptejte, kde a co ho bolí. Pokud bude mít bolesti za krkem nebo na zádech, vyzvěte jej k mírnému pohybu končetin, abyste mohli vyloučit poranění míchy. Se zraněným ale zbytečně nepohybujte, pokud to není nutné. Stále buďte slovně v kontaktu se zraněným. Zároveň tím i poslechem zjistíte možný šelest nebo špatné dýchání. Pohledem na postiženého sledujte polohu těla, hodně napoví barva a výraz v obličeji. Pohmatem zjistíte teplotu kůže, zlomeniny či nepřirozenou hybnost orgánů.

Vyproštění zraněných provádíme buď z důvodu těžkého přístupu ke zraněným a tím pádem nemožném nebo těžkém poskytnutí první pomoci a také z důvodu jiného nebezpečí např. vznícení vozidla apod.

Při dopravních nehodách často rozhodují vteřiny mezi životem a smrtí. Ačkoliv si to třeba ani nepřipouštíte, během okamžiku se s něčím takovým můžete na silnici setkat téměř každodenně. V takovém případě se snažte poskytnout laickou pomoc jak nejlépe umíte! Na několik málo minut se musíte stát „lékařem“ a poskytnout zdravotní péči do příjezdu toho opravdového zdravotnického týmu. Jak se zachovat a postupovat při různých zraněních se dozvíte v následujících odstavcích.